Nacházíte se: Stavíme-Srub.cz / Sruby / Tipy a rady
Tipy a rady
Doporučujeme: přečtěte si knihu
...viděl jsem tě růst od Erwina Thomy
vydalo nakladatelství Paprsky, 2006
Chcete stavět dřevěný dům?
Pak by jste měli brát v úvahu specifika dřevěných staveb a znát pravidla, která je dobré dodržet, aby dřevostavba byla co nejvíce funkční po co nejdelší dobu.
Jak je dřevo zranitelné
Dřevo jako biologický materiál za vhodných podmínek podléhá velice rychle rozkladu. Vhodné podmínky to je především vlhkost. Vyšší vlhkost dřeva, kromě dalších činitelů ( např. kyslík, teplota atd.), je nezastupitelná podmínka destrukce dřevní hmoty. Bez zvýšené vlhkosti totiž nemohou nastat dřevokazné procesy, které rozkládají celulózu a způsobují hnilobu dřeva. Dřevokazné houby jsou schopny rozložit dřevní hmotu během několika let. Dřevokazné houby potřebují pro svůj vývoj vlhkost dřeva vyšší než 20 %. Bez zvýšené vlhkosti nenapadne dřevo ( kromě tesaříka krovového) dřevokazný hmyz, který poškozuje dřevo požerky a vytváří chodbičky. V extrémních případech může poškodit statické vlastnosti dřeva, ale většinou jen připravuje prostor pro hnilobu. Dřevokazný hmyz potřebuje pro svůj vývoj vlhkost vyšší než 18 % (kromě tesaříka krovového, kterému stačí 12 % vlhkost dřeva).
.jpg)
Vlhkost dřeva potřebná pro:
vyklíčení spor dřevokazných hub je od 20%
růst a rozvoj dřevokazných hub je od 15%
růst a vývoj dřevokazného hmyzu je od 12%
růst a rozvoj plísní je podmíněn relativní vzdušnou vlhkostí, hustota od 85%
Snížíme-li vlhkost dřeva pod hranici 12%, výrazným způsobem snížíme možnost napadení dřeva jak dřevokazným hmyzem, tak houbami napadajícími dřevo. Při takto nízké vlhkosti bude i dosti vysoká úmrtnost larev hmyzu, které již dřevo napadly. U hub dojde k zastavení jejich činnosti do doby, než bude vlhkost jim opět vyhovující. V případě, že se vlhkost během určité doby opět nezvedne. Tato doba je různá pro konkrétní druhy hub a pohybuje se od jednoho roku po několik let, jednotlivé části hub postupně odumírají, až dojde k zániku celé houby. To by na postrašení stačilo.
Zajistíme- li tedy , aby dřevo bylo chráněno proti vlhkosti, může vydržet stovky let. Nejstarší dřevěné konstrukce jsou přes dva tisíce let staré.
Dřevo ve stavbě můžeme chránit buď impregnací a nátěrem nebo vhodnými konstrukčními opatřeními – konstrukční ochranou dřeva. Konstrukční ochrana dřeva je účinnější. V případě špatných konstrukčních opaření chemickou ochranou dřeva problém jen oddálíme. Ideální je kombinace obou opatření. To znamená, že na ochranu vaší stavby před vlhkostí musíte myslet už při projektování stavby (konstrukční ochrana dřeva) a také v průběhu bydlení (chemická ochrana dřeva).
Konstrukční ochrana dřeva
1. Vhodný pozemek
- pokud uvažujete o dřevostavbě, měli by jste to brát v úvahu už při výběru pozemku: nevybírat místo, které je v dolíku u vodní plochy, které je vlhké a zastíněné. Na pozemku tedy volíme pro stavbu místo, které je sice chráněné proti větrům, ale je dostatečně slunné a větrané. Možnost pohybu vzduchu kolem stěn stavby je velice vhodný ochranný prvek, který dřevokazné organizmy nemají v lásce.
2. Orientace a usazení stavby na pozemku
- pokud vlastníme pozemek, na kterém chceme stavět dřevostavbu, měli bychom zjistit lokální klimatické charakteristiky – hlavně směr převládajících větrů. Podle toho potom orientovat stavbu tak, aby stavba byla chráněna hlavně ze strany exponované nepříznivému počasí (u nás se jedná většinou o západní a severní stranu). Ze strany převládajících větrů by měly být okapové hrany střechy co nejníže a přesahy dostatečné. Je vhodné mít ze strany převládajících větrů mít přirozenou bariéru, která sílu větru zmenší. Také vlastní založení stavby by mělo být správné, u země je relativní vlhkost většinou největší a hrozí zde také navlhání od odstřikující dešťové vody. Doporučujeme založit dřevěné konstrukce minimálně 25 cm nad okolním terénem. Na vlhčích pozemcích výše. Terén přiléhající ke stavbě by měl být odvodněný a vyspádovaný směrem od stavby. Také spodní části sloupů by neměly být blízko u země, ale správně na ocelové patce minimálně 10 cm nad terénem. Čela trámů sají vodu podstatně více než ostatní povrch. Správná hydroizolace, oddělující dřevěnou konstrukci od základové desky je dnes samozřejmostí a určitě v tomto místě doporučujeme plechovou okapničku.
3.Střecha
- stejně důležitá jako ochrana proti spodní vlhkosti je ochrana dřevostavby proti vodě shora. Ideální jsou sedlové střechy se sklonem nad 30 stupňů. Správná skladba střešního pláště s volbou kvalitních materiálů by dnes měla být samozřejmostí při tvorbě projektové dokumentace. Důležitá je i orientace střechy, aby stavba byla chráněna proti převládajícím větrům. U nás se jedná většinou západní stranu, kde by měla být okapová strana střechy s větším přesahem nebo krytá terasa. Měla by být chráněna i jižní strana domu, protože sluneční svit (především UV záření) má na dřevěný povrch i nátěry destrukční vliv. Dostatečné přesahy střechy (tedy aspoň jeden metr) by měly být u dřevostavby pravidlem. Samozřejmě tím ubíráte světlo v interiéru 
(to se dá řešit vhodným umístěním a velikostí oken), ale ušetříte si tím spoustu starostí s ochranou dřevěných stěn.
4. Balkony a přesahy trámů, parapety
- minimalizujte všechny místa na dřevostavbě, kde je větší pravděpodobnost navlhání dřevěných prvků a zatékání vody (rovné plochy trámů nebo praskliny). Jedná se především o přesahy trámů u roubenek a srubů (stropní trámy, vaznice, průvlaky). Hodně namáhané jsou dřevěné balkony, na kterých hrozí zvýšené nebezpečí poškození dřevokaznými procesy, i když jsou zakryté střechou a to hlavně ze strany převládajících větrů. Všechny vrchní plochy přesahujících dřevěných trámů by měly být kryty vodotěsným materiálem (asfaltové pásy, plechové kryty atd.). U dřevěných zábradlí na balkonech a
nekrytých teras je nutné počítat s kratší životností. Zakrytím vrchních ploch – čel sloupů, tyčí, kůlů atd. nebo alespoň jejich zkosením tak, aby se na nich nedržela voda je také hodně důležité. Větší pozornost je dobré věnovat také rovným plochám kolem oken a dveří, kde hrozí zadržování vody nebo zatékání. Parapety v exteriéru doporučujeme plechové.Praskliny není dobré vyplňovat tmelící hmotou proti zatékání, protože stejně popraská a neplní svůj účel. Vhodnější je prasklinu dostatečně naimpregnovat uvnitř, pravidelně kontrolovat a impregnaci obnovovat.
.jpg)
Podstatou konstrukční ochrany dřeva je, že dřevu nevadí krátkodobé navlhnutí dřeva, kdy vlhkost v krátké době zase vyschne. Problém je vlhkost, která zůstává ve dřevě dlouhodobě a způsobí nenávratné škody. To znamená, že našim cílem není to, aby se voda na dřevo vůbec nedostala, ale by se tam dlouho nezdržela, aby dřevo dýchalo.
V interiéru jsou problémy s navlháním méně pravděpodobné. Vlhkost dřeva uvnitř domu či bytu zpravidla nepřesahuje hranici 12% a dost často bývá i nižší. Přesto se vyskytují případy, kdy vlivem špatného konstrukčního řešení dochází k zvyšování vlhkosti, např. vlivem kondenzace vodních par, orosením chladných materiálů, zatečením vody při úklidu atd. Univerzální radou může být vhodná kultura bydlení, kdy se snažíme,a by byl prostor vzdušný, pravidelně větrán a uklízen. Je lepší dřevo vystavené riziku zatečení (např. v koupelně) mít přiznané a pod kontrolou, než jej zakrýt jinou konstrukcí a tím ztratit kontrolu.
Kromě vlhkosti poškozuje dřevní povrch také UV záření. Ochranou proti němu jsou nátěry obsahující UV filtr (většina
nátěrových hmot pro exteriéry UV filtr obsahuje) a dostatečné přesahy střechy na slunečných stranách domu.
Černá břidlice zákrývá přesahy stropních trámů - pěkné a praktické
Ideální je kolem základů udělat vsakovacé pruh z kačírku
Ochrana čel sloupů
Ochrana konce trámu tvarovatelným plechem
Plechová okapnice u základové desky
Přesahy kulatiny zakrývá měděný plech
Řešení umístění vany ve srubu
Vlhkostí ohrožené části stavby - jsou pokryté sněhem
Zde je opravená parapetní deska z mědi
Zde je vidět zátékání u špatně provedeného parapetu